Vilac Magnetky dinosauři

Představte si, že byste mohli svůj domov proměnit v okouzlující prehistorické muzeum. Místo plné života, barvy a fascinujících příběhů, které oživí pokoje i lednici. S naší unikátní sadou Vilac Magnetky dinosauři to není jen sen. Tato sada není jen obyčejnou dekorací; je to brána do světa, kde dinosauři znovu ožívají přímo ve vašem domově. Navržené ve spolupráci s Ronanem Allainem, renomovaným paleontologem a specialistou Národního muzea přírodní historie. Každý z těchto 21 dřevěných magnetů je doplněn vysvětlujícím listem, který odhaluje fascinující detaily o životech těchto dávných obyvatel Země. Zjistěte, proč někteří dinosauři měli peří, zatímco jiní se pyšnili rohy, jaká byla barva jejich kůže a mnoho dalších zajímavostí.  Není to jen učení; je to dobrodružství. Představte si radost a vzrušení vašich dětí, když objevují tajemství těchto pradávných bytostí. S naší sadou dinosauřích magnetů "Vilac" poskytnete svým dětem nejen nekonečné hodiny zábavy, ale i cenné vzdělávací zážitky. Díky spolupráci s jedním z předních specialistů na dinosaury a vysvětlujícím listům pro každého dinosaura se vaše děti učí, zatímco se baví. Hlavní vlastnosti: obsahuje 21 ks magnetek a 21 listůbaleno v dřevěné krabičcevytvořeno ve spolupráci s Ronanem Allainem (renomovaný paleontolog a specialista Národního muzea přírodní historie)dekorační prvek vhodný do pokoje i na lednicivyrobeno ekologicky, šetrně k životnímu prostředí  Spolupráce Vilac x Muséum national d'histoire naturelle (Národní přírodovědné muzeum) je novinkou roku 2023. Georges-Louis Leclerc, hrabě z Buffonu (1707-1788) byl intendantem královské botanické zahrady Francie bezmála 50 let, od roku 1739 do své smrti. Jeho dílo Histoire naturelle (historie přírody), v 36 ilustrovaných svazcích, mělo neobyčejný úspěch ihned po vydání. V knize obsažená zvířata byla inspirací pro výtvarná umění, módu, dekor, vzdělávací díla a dětské knihy. To dokazuje pexeso Buffon, ilustrovaná hra, vydána okolo roku 1840 v Paříži. Pexeso s 96 zvířaty na 24 kartách vyrobil Nicolas Fleuri Jannin. Reprodukovaná kopie je uložena v Národním přírodovědném muzeu v Paříži.